Kostely a kaple na území pečecké farnosti

Ve farnosti máme celkem 11 kostelů a 2 kaple. Mezi nejstarší chrámové stavby farnosti patří kostel nejsvětější Trojice v Dobřichově, kde je zachována původní stavba kostela v současné sakristii.

Nepochybně velice starou stavbou je i kostel Zvěstování Páně v Plaňanech, kde můžeme ještě dnes najít románské a gotické části stavby. Již svým zasvěcením svědčí o svém stáří, byť ne původnosti i oba kostely sv. Václava ve Vrbčanech a Žabonosech. Rovněž skramnický kostel má gotický presbytář, opravovaný v závěru 19. století. Kostel v Chotouni projektoval a v letech 1708 – 1710 budoval jeden ze slavných a vynikajících architektů baroka Jan Blažej Santini – Aichel (1677 – 1723). Naproti tomu nejmladšími jsou kostel Narození sv. Jana Křtitele v Plaňanech (konsekrován 18.9.1913) a kostel sv. Václava v Pečkách (benedikován 12.10.1913), který je tedy podle data benedikce nejmladší.

Úplný výčet kostelů a kaplí pečecké farnosti:

Farní kostel sv. Václava v Pečkách
Novorománský kostel z roku 1912 byl postaven dle návrhu architekta Bohumila Štěrby a vysvěcen v roce 1913. Poslední oprava byla dokončena v roce 2001.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě   Foto 2   Historie kostela

Filiální kostel sv. Jana Nepomuckého v Cerhenicích
Kostel je drobnou barokní stavbou z roku 1734, postaven byl nákladem hraběte Šternberka a jeho manželky, vysvěcen v roce 1735. Poslední rekonstrukce byla dokončena v roce 2013.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě   Foto 2

Filiální, dříve farní kostel Nejsvětější Trojice v Dobřichově
Barokní kostel z 18. století, vystavěný na místě staršího románského kostela z 10. století, který byl goticky přestavěn ve 14. století.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě

Filiální kostel sv. Prokopa v Chotouni
Kostel je drobnou barokní stavbou vybudovanou jako kaple mezi lety 1708–10 podle projektu Jana Blažeje Santiniho, vysvěcen byl v roce 1710. Kostel aktuálně prochází částečnou opravou.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě

Filiální, dříve děkanský kostel Narození sv. Jana Křtitele v Plaňanech
Pseudogotický kostel byl vystavěn stavitelem Gabrielem dle plánů architekta Františka Mikše. Vysvěcen byl v roce 1913, poslední opravou prošel v roce 2009.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě

Filiální kostel Zvěstování Páně v Plaňanech
Románská stavba ze 12. století je cennou památkou raně středověkého stavitelství. Od postavení sousedního kostela Narození svatého Jana Křtitele sloužil jako hřbitovní. Nyní prochází opravou.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě   Foto 2

Filiální, dříve farní kostel sv. Jakuba Staršího v Ratenicích
Kostel je hřbitovní novobarokní stavbou z počátku 19. století. Postaven byl na místě původního gotického kostela ze 12. století, který v roce 1811 vyhořel. Aktuálně prochází částečnou opravou.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě   Foto 2

Filiální, dříve farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Skramníkách
Novogotický kostel z roku 1906 byl dle návrhu architekta Gabriela postaven na místě staršího kostela, před kterým zde stála svatyně založená mnichy ze Sázavského kláštera v roce 1056.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě

Filiální kostelsv. Václava ve Vrbčanech
Románský kostel, patřící k nejstarším a nejpozoruhodnějším památkám Kolínska, stojí na místě původního kostela, který v letech 992-93 založil zřejmě druhý pražský biskup sv. Vojtěch.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě

Filiální kostel sv. Václava v Žabonosech
Románský kostel z poloviny 12. století vznikl na místě výrazně větší trojlodní baziliky, důvod jejíž existence je dodnes nejasný. První předrománský kostel zde byl postavený už kolem roku 950.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě

Filiální kostel (kaple) Nejsvětějšího Vykupitele v Radimi
Jednolodní pískovcovou novogotickou svatyni nechal v letech 1891–1892 postavit Jan II. z Lichtenštejna, architektem byl Josef Mocker. V letech 2015-2016 prošla kaple obnovou.
Podrobné informace o kostele na Wikipedii   Přesná poloha na mapě

Kaple sv. Jana Nepomuckého ve Velkých Chvalovicích
(v majetku Města Pečky)
Přesná poloha na mapě

Kaple sv. Václava ve Žherách
(v majetku rodiny Fantovy)
Přesná poloha na mapě

Aktuální stav v oblasti oprav kostelů farnosti

Opravy, plánované a připravované pro rok 2020 jsou téměř hotové.

Pokračovali jsme na opravě střechy kostela sv. Prokopa v Chotouni. Dílo bylo podpořeno dotací od Ministerstva kultury ve výši 700 tisíc korun, 200 tisíc korun poskytlo Arcibiskupství pražské ze Svépomocného fondu. Přispěli i někteří farníci, za což jim patří upřímné „Pán Bůh zaplať“. Zbývá uhradit necelých 300 tisíc korun.

Naplnil se i předpoklad v pokračování opravy kostela Zvěstování Panně Marii v Plaňanech, a to vymalováním vnitřku kostela (kromě presbytáře). I zde byla dotace od Ministerstva kultury ve výši 785 tisíc korun, další příspěvek od Městyse Plaňany ve výši 200 tisíc korun. Dílo je finančně pokryto dotacemi.

Nejobtížnějším úkolem, který jsme podle okolností připravili, je rekonstrukce farní budovy v Dobřichově na komunitní centrum. Již před několika lety se podařilo provést generální opravu střechy. Na základě příslibu dotace byla proto připravena i první část rekonstrukce, zahrnující druhé nadzemní podlaží, vstupní část v prvním nadzemním podlaží a napojení na vodovod, plyn a kanalizaci. Bohužel, skutečná výše dotace je menší, než byla původně přislíbena. K tomu ještě přibyly problémy, vyvolané omezením téměř všeho kvůli koronaviru. Dílo se dokončí podle záměru, aby mohla být dotace vyplacena, zůstává problém získat chybějící finanční prostředky. Dotace je ve výši necelých 3 mil. korun, náklady jsou ve výši 4,2 mil. korun.

Začátkem října jsme započali s připravovanou opravou vitrážových oken na kostele sv. Václava v Pečkách. Oprava bude převážně financována z prostředků, poskytnutých Městem Pečky. Je to jednak bezúročná půjčka ve výši 300 tisíc korun a příspěvek ve výši 20 tisíc korun. I touto cestou bych chtěl poděkovat Městu Pečky a jeho představitelům za poskytnutou pomoc!

Dále byl chemicky ošetřen krov v kostele sv. Jakuba v Ratenicích proti dřevomorce. Akce byla podpořena příspěvkem Obce Ratenice.

Jak vidíte, nebylo toho málo, co jsme si pro letošní rok připravili. Netušili jsme, jak složitá situace nastane, jak bude obtížné zajistit realizaci, ale především jak získat potřebné finanční prostředky. Jsem si vědom, že většina z vás, kdo budou tyto řádky číst, neoplývá velkými hmotnými statky, ale přesto se obracím s prosbou – pokud vám to finanční situace dovolí – o finanční podporu našich oprav. Na dobrodince je pamatováno při mši svaté, která je na tento úmysl obětována jednou za měsíc. A také prosím o modlitby, aby se podařilo letošní dílo zvládnout po všech stránkách. Ne pro moji slávu, ale pro zachování dědictví, které jsme převzali po předchozích generacích a které bychom měli předat těm, kteří přijdou po nás.

Na závěr mi dovolte jednu, možná trochu provokativní poznámku. Dojeďte se podívat do Kostelní Lhoty. Ještě před nedávnem chátrající kostel září po opravě. Kostel neopravoval pan probošt z Poděbrad, ani hradecké biskupství, ale postarala se o to obec a občané. Nechtěli byste se i vy inspirovat tímto příkladem, hodným následování? Vždyť kostel je přece pro věřící (a nejen pro ně, ale pro všechny občany) a proto by také oni měli mít starost, jak jejich kostel vypadá a jak je možné napomoci, aby nechátral. Nenechávat všechno na faráři, který se mění – přichází a odchází - ale vzít stav kostela za své, protože občané zůstávají stejně jako kostel. Vzhled města či obce je také jejich vizitkou.

                    P. Josef Nerad